Skupina Sixt

Klíčová data:

1912: Martin Sixt zakládá společnost zaměřenou na pronájem automobilů s názvem Sixt Autofahrten und Selbstfahrer. Začíná se třemi vozy, později se jeho park rozšiřuje na sedm aut.
1927: Zakladatelův synovec Hans Sixt přebírá společnost.
1946: Po druhé světové válce začíná firma znovu pouze se třemi auty, která se podařilo ukrýt ve stodole.
1967: Společnost začíná poskytovat služby správy autoparku a tehdejší formy operativního leasingu.
1969: Do rodinného podniku nastupuje Erich Sixt.
1977: Uzavřena licenční smlouva s americkou společností Budget Rent a Car.
1986: Sixt vstupuje na burzu a stává se společností Sixt AG.
1996: První zahraniční pobočka Sixt otevřena na letišti ve Vídni.
1997: Založena cestovní divize Sixt. Sixt skončil smlouvu o spolupráci s Budgetem.
1999: Společnost uzavírá dohodu o spolupráci s firmou Dollar Rent a Car.
2000: Sixt otevírá elektronickou obchodní platformu zaměřenou na automobily a cestování.

Počátky v roce 1912

Když se automobil stal mezi bohatými cestujícími a řidiči módní záležitostí, přišel německý milovník automobilů Martin Sixt na chuť podnikání. V roce 1912 napsal dopis svému bratru, aby za ním přijel do bavorského Mnichova, že má nápad. Založili spolu firmu „Sixt Autofahren und Selbstfahrer.“ Jednalo se o jednu z prvních německých společností podnikajících v oblasti půjčování automobilů, která měla sídlo v Mnichově. Cílovou zákaznickou skupinou tehdy byli britští šlechtici a bohatí Američané. Sixt pronajímal své čtyři vozy značky Mercedes a tři vozy značky Luxus-Deutz-Landaulet na jeden den najednou a nabízel zákaznicky přizpůsobené okružní jízdy s firemním řidičem. Nicméně jen o dva roky později, na počátku první světové války, německá armáda vozidla společnosti zabavila. To ale Martina Sixta neodradilo a po skončení války se k půjčování aut vrátil - získal nemovitost v Mnichově (Seitzstrasse 11) a odtud své podnikání dále rozšiřoval. Vždy se přitom řídil třemi základními principy:

1. Mít správné automobily.
2. Nabízet perfektní servis pro zákazníka.
3. Minimalizovat administrativní náklady.

Dvacetiletý synovec Martina Sixta, Hans Sixt, po něm převzal podnik v roce 1927. K obchodní filozofii firmy Sixt přidal dvě nové zásady: tvořivost a inovace. Dva roky po převzetí se nový majitel rozhodl přestat používat cizí auta z důvodů obtíží při obstarávání náhradních dílů. Místo nich si Sixt vybral jako jedinou značku domácí model Mercedes a brzy vybudoval vozový park sestávající z 20 těchto automobilů. Celosvětový hospodářský bojkot nacistického Německa, které se připravovalo na válku, vedl v roce 1938 k výraznému poklesu podnikání v segmentu půjčování aut. O rok později byla Sixtova vozidla opět zabavena německou armádou, aby byla využita na bojištích druhé světové války.

Ke konci války nesl zakladatel společnosti Martin Sixt velmi těžce zničení svého životního díla bombovými útoky spojenců. Zemřel v květnu 1945. Hans Sixt zahájil podnikání „od píky“ následující rok s vozem značky Mercedes 230, který přečkal válku ukrytý ve stodole v Horním Bavorsku. Sixt měl to štěstí, že získal taxi licenci a vozil jako řidič členy amerických okupačních sil po Mnichově ve své sedmisedadlové limuzíně. Hans Sixt nazýval svoji novou službu Export Taxi a brzy ji začal nabízet obchodníkům na služebních cestách a velmi důležitým osobám (VIP). Další Sixtovou inovací byla flotila vozidel taxi služby, které byly vybaveny rádiovým zařízením ze Spojených států uvedeným na trh v roce 1948. O tři roky později byla založena firma pod názvem „Auto Sixt“, a to jako půjčovna pro motoristy, kteří chtěli sami automobil řídit. Hans Sixt byl rovněž aktivní v oblasti prodeje automobilů a provozování čerpacích stanic. V šedesátých letech, kdy Německo zasáhla hospodářská konjunktura, začala firma znovu prosperovat. V roce 1966 otevřel Sixt své pobočky na letištích v Mnichově a Frankfurtu. Éra Hanse Sixta skončila v roce 1967 expanzí společnosti do podnikání v oboru leasingu automobilů. O necelá dva roky později přivedl Hans do firmy svého syna Ericha a ze zdravotních důvodů se vzdal jejího řízení. Hans Sixt zemřel v srpnu 1998 ve věku 89 let. Ještě předtím se však dožil toho, že jeho společnost dosáhla obratu 2 miliardy někdejších německých marek.

Nová éra expanze začíná v roce 1990

Na začátku devadesátých let měla společnost Sixt AG všechny předpoklady k tomu, aby dostihla jedničku na trhu, společnost interRent Europcar Autovermietung GmbH. S více než 1 miliardou německých marek obratu a 238 pobočkami autopůjčovny se Sixt propracoval na druhé místo žebříčku německých pronajímatelů aut. Pád Berlínské zdi znamenal nové obchodní příležitosti. V roce 1990 otevřela Sixtova firma 15 autopůjčoven v bývalém východním Německu. Jedna s poboček stojí přímo u Brandeburské brány. Společnost Sixt AG rovněž profitovala z obrovské poptávky po ojetých vozech v nových východních německých zemích. V tomto roce byly její tržby plynoucí z prodeje ojetých automobilů vyšší než tržby autopůjčoven. Tržby společnosti v tomto roce celkově vzrostly o 40 procent v segmentu prodeje ojetých automobilů a o 47 procent v segmentu autopůjčoven. Sixt se nespokojil s vyšší poptávkou vyvolanou sjednocením Německa; navíc usiloval o vyšší podíl na trhu prostřednictvím neobvyklé nabídky, která by jeho firmu odlišovala od konkurence. Sixtovi zákazníci si mohli pronajmout motocykl Harley Davidson nebo automobil Porsche Cabrio, stejně jako těžký plochý kamión. Dalším novým vozidlem, které Sixt zpřístupnil, byla tzv. „conference-mobile“, tj. mobilní kancelář, která obsahovala počítač, fax a telefon. Sixt rovněž rozšířil své leasingové služby. Kromě leasingu automobilů nabízela firma Sixt Leasing také financování těžkých strojů a dokonce i financování zařízení pro zubní ordinace. Takzvaný „Vario-Leasing“ zákazníkům umožňoval podepsat jednu leasingovou smlouvu a v průběhu leasingu několikrát změnit vůz.

Významnou součástí marketingové strategie společnosti v tomto období byly provokativní reklamní kampaně, které získaly řadu ocenění reklamního průmyslu pro svoji kreativitu. Například, když americká konkurenční společnost Avis používala slogan „We try harder“ (Snažíme se více), firma Sixt publikovala titulek „Don't try harder, try Sixt“ (Nesnažte se více, zkuste Sixt). Jiná reklama znázorňovala anglickou královnu v jejím kočáře s titulkem „If she had booked at Sixt she could have had a Mercedes“ (Kdyby zašla k Sixtovi, mohla mít Mercedes). Německý zpravodajský časopis Der Spiegel byl ochoten uveřejnit tuto reklamu pouze v případě, že Sixt odkoupí celý anglický náklad, pokud příslušné vydání britské prodejny odmítnou. Odmítl však Sixt a umístil reklamu v jiných publikacích.

Ne všechny ambiciózní plány Ericha Sixta byly úspěšné. Jeho nápad týkající se zařazení hotelů pro obchodní cestující do portfolia služeb nebyla nikdy realizována. Sixt se neúspěšně ucházel o získání bývalého východoněmeckého řetězce Interhotel. Kromě toho zasáhla Německo v roce 1992 ekonomická recese a trh autopůjčoven se pro příští tři roky významně propadl. Sixtova společnost byla zejména těžce zasažena ve svém klíčovém podnikání, což ji přivedlo pod finanční tlak. Úrokové sazby se zvýšily, zatímco ceny ojetých aut klesly. Zdvojnásobila se průměrná čekací doba vzhledem k prodeji ojetých vozů. Ojetá auta určená k prodeji občas ucpala ulice sousedící s autobazary společnosti. Ve stejné době, kdy se peněz nedostávalo, stoupl dluh na úrocích o 30 procent a dosáhl výše 52 milionů DM. Akcie společnosti ztrácely a její vlastní kapitálová základna se začala snižovat.

Tváří v tvář této situaci přistoupil Erich Sixt k restrukturalizaci svého impéria. Společnost Sixt AG se stala holdingovou společností, zatímco půjčovny aut byly organizovány pod záštitou Sixt GmbH & Co Autovermietung KG. Sixt prodal svůj 50,2 procentní podíl v ASL minoritnímu akcionáři KG Allgemeine Leasing. Tak se vzdal dvou třetin celkového obratu připadajícího na leasingový prodej a dosahujícího výše 300 milionů DM, aby získal potřebnou hotovost a větší kontrolu nad svým podnikáním.

Impozantní mezinárodní expanze koncem devadesátých let

Ve druhé polovině devadesátých let zahájila společnost Sixt AG agresivní expanzi do dalších zemí po celém světě. V roce 1996 byla otevřena první autopůjčovna Sixt na vídeňském letišti. V následujícím roce společnost pronikla do Francie a Velké Británie. Ve Francii Sixt založil společný podnik s firmou Eurorent S.A. se sídlem v Paříži s více než 100 autopůjčovnami. Ve Velké Británii Sixt koupil společnost European Car Rental, malého hráče na britském trhu s osmi půjčovnami a vozovým parkem čítajícím 1000 automobilů. V roce 1998 byly otevřeny autopůjčovny Sixt na hlavních letištích v Irsku a Itálii, Španělsku a Portugalsku, na Maltě a v Nizozemsku, České republice a Maďarsku, v Maroku a na Novém Zélandu. Česká republika byla ostatně první franšízovou zemí Sixtu. Ústřední rezervační kanceláře byly rovněž zřízeny ve Spojených státech, Kanadě a Austrálii.

Sixt současně založil nová partnerství s leteckými společnostmi v rámci jejich programů, např. s British Airways (program „Executive Club“), United Airlines (program „Mileage Plus“), Air France (program „Frequence Plus“) nebo KLM (program „Flying Dutchman“). Významným partnerem podnikajícím v hotelovém průmyslu se nakonec stala americká skupina Hilton.

Nejméně jednu stranu však masivní mezinárodní expanze společnosti Sixt nijak zvláště netěšila; touto stranou byl licenční partner, společnost Budget Rent A Car. Na jaře 1997 byla zrušena licenční smlouvu mezi Sixt AG a společností Budget. Základním faktorem konce spolupráce však na pozadí byl reálný rozdíl kvality služeb, kdy Sixt preferoval kvalitu a nikoliv cenu. Mezitím, v roce 1999, Sixt podepsal smlouvu o spolupráci s jinou významnou americkou společností, Dollar Rent a Car; tato smlouva vstoupila v platnost v březnu 2000. V téže době Sixtova firma rovněž koupila britskou společnost United Kenning Rental Group podnikající v oblasti pronájmu automobilů.

Posledním podnikem Ericha Sixta byla virtuální německá autoprodejna založená na elektronické platformě e-Sixt. Zhruba deset procent všech tržeb z pronájmu automobilů plynulo přes internet; společnost očekávala, že do roku 2003 prodá přes internet automobily, náhradní díly, letenky a pojistné smlouvy za 300 milionů DM. Sixt plánoval, že svou databázi čtyř milionů zákazníků využije k zavedení této nové služby. Na jaře roku 2000 se Erich Sixt svěřil dopisovateli Süddeutsche Zeitung, Karlu-Heinzi Büschmannovi, že informační technologie jsou jednou z jeho odpovědností, a že na internetu tráví denně mnoho hodin. Ve věku 55 let stále neplánoval odchod do ústraní. Řekl: „Svůj byznys neprodám, je to můj život a koníček. Nevěděl bych, co jiného dělat.“

Dnes, v 67 letech společně se svými syny Alexandrem a Konstantinem otevřeli nový směr podnikání, car sharing, společne s BMW pod značkou DriveNow. Tato služba má doplňovat hlavní portfolio služeb autopůjčovny a stále se rozvíjejícího leasingu.